Dne 25.5 , přesně v den mích šesnáctin, jsme se brzo ráno vyjeli dvěma autama směr Brno-rajče. Celkem z La jelo 6 “dětí” a dva řidiči ( Já, Kuba, Miky. Verča, Terka, Anička, Libor a náš všemi oblíbený trenér Dejv. Cesta poměrně probíhala klidně, až na nějaké to projetí Brněských jednosměrek a Dejvův pokus o jetí do sloupu místo celodenního sezení v tělocvičně…
Po příjezdu následovala obvyklá rutina: zaprezentovat, pozdravit známe, obhlídnout cesty, kouknout na předlezení a s nadšením se připravovat na první kvalifikačku. My,( kluci A ) jsme začínaly na “pěkné” oranžové cestě s jedním trikem u konce. Asi 4 chyty před topem byl chyt, který bral úplně jinde, než to vypadalo. Většina “konkurence” ho nabrala špatně a vypadla, ale ti, co ho chytli správně, cestu už topovali. Holky A začínaly na fialové cestě, která vedla na hraně a v mírně převislé stěně a o to víc byla záludnější. Aničce se povedlo cestu zalézt velmi slušně a předstihnout několik svých soupeřek, mimo jiné i Andreu. Verča cestu topla, ale při závěrečném vzpěru v koutku se nohou lehce otřela za černou páskou(určitě jí to k postupu nepomohlo), která tam byla kvůli úplně jiné cestě. Nicméně, pravidla jsou pravidla, jak jsem ve Zlíně poznal na vlastní kůži, Verče top neuznali. Terka si na své zelené cestě určila, co přeleze, úspěšně to přelezla, pak si minutu povisela prakticky na jednom chytu a spadla. Druhé kvalifikačky se většině z nás nepodvedly. My jsme lezli bílou, kterou jsem já i Kuba úspešně brutálně zkazili. Myky ji podle mě na svoje schopnosti zalezl tak průměrně, dostal se o hodný kus výš než my. Holky lezli oranžovou, kterou zalezli všechny poměrně slušně.. Terka lezla fialovou, ale strach jí nedovolil jít dál než nad 4 presku..
Po skončení kvalifikaček byl čas na občerstvení a na sledováni florbalu. V izolace, která se zavírala asi o půl třetí, jsme nakonec byly zavřený všichni až na Terku. Zase jsme dostali v izolaci občerstvení, což se stává příjemným standartem na Českých pohárech. Ve Finále nejlíp z nás zalezl Miky, který dokázal, že na placce se dá natrénovat opravdu brutálně… Můj a Kubův výkon si snad ani nezaslouží nazývat lezecký. Jak lezli holky opravdu nevím, byl jsem v izolaci. Naší cestu dolezl nejdál a pomyslně všude vyhrál Vojta Vlk (1999 ). Po vyhlášení zase následovala běžná rutina, sbalit se, rozloučit se, sednout do auta a vyrazit směr Lanškroun.
Dvě teorie, proč jsme zkazili finálovku:
1, Nad Českou republiku se začala nasouvat tlaková výše a začal se nepříznivě měnit parciální tlak, v dopoledních hodinách míra ještě byla únosná, ale odpoledne začali být podmínky značně zhoršené. Společně s vedrem v tělocvičně, stresem z izolace, špatným fanděním, černou magií, nevhodným postavením Marsu a Venuše a zákonem schválnosti to způsobilo, že nám s Kubou chyty ve finálovce vůbec nedržely.
2, Oba dva jsme idioti. :D
PS: Omluvte chyby v textu.
22: 47 13.6 2014
Zbyšek
Kategorie B:
Terka 13. místo
Kategorie A:
Andrea 2. místo
Verča 4. místo
Anička 5. místo
Miki 2. místo
Zbyšek 7. místo
Kuba 8. místo