*Padání*
Možná jste zaregistrovali na lezci nebo jinde tuto outdoor boulderovou akci, v ČR ojedinělou. Jedná se o boulderingové setkání, konané už víc jak deset let (tuším) v okolí Petrohradu, letos opět oblast kolem bývalé sklárny nedaleko Žihle. Se spolužačkou Barčou jsme se rozhodli to jet otestovat...
Nejdříve jsme řešili, kde sehnat bouldermatku; zašlo to tak daleko, že Barča prohlásila, že kdyžtak vezmeme peřinu a budeme jako skákat do toho a ve stanu aspoň nebude zima...spasil mě Kraťas, ještě jednou velmi děkuji; snad jsem mu vrátil tu samou, zelenou ocúnku tam měli skoro všichni (a účast letos veliká, celkem přes 500 lidí - nechybělo moc a ceny za tipovačku na lezci byly moje: )
Poté už jen, jak se tam dostat, přecijen je to až kdesi k Plzni...Barča že vezme auto, ale zmerčil jsem na FB lezecké skupině Brncko nabídku, že kdosi jede z Brna a že teda jako maj dvě místa volný. Jelikož lezci bejvaj většinou všichni stejná nátura, dlouho jsme neváhali...jak se praví v jednom klasickém českém filmu; to já nejdu, to já utikám! Posádka na palubě (mlaďoši Terka s Jendou) se ukázala moc príma a k tomu i trpělivá; to když jsme za Prahou začali hrát na kytáru....ještě že mě Barča neukecala, ať vezmu ještě tu svojí...už takhle dvě bouldermatky na střeše a jedna v kufru,,,ale seat altea to polkl všecko.
Konečně přijíždíme na místo, rychle berem cajky na záda a po registraci vyrážíme do krásně zelených lesů, sem tam už je někde položenej nějakej ten kulatej oblázek. Jak z pohádky se skřítky...chvíli bloudíme, ale je to takový to pěkný bloudění kdy svítí sluníčko, jste v přírodě, kolem krásný stromy a zpívaj ptáci a vy víte, že se těch boulderů za chvíli dočkáte. Jen Honza chytl absťák a zařval si, že už chce k***a lízt. Asi to pomohlo, nacházíme žlutou a přicházíme k prvním balvanům a boulderistům.
Lezení nezvyklé, leč parádní (hodně nízké šutry, pozitivní sklon ale po ničem, jen tak někde ukotvit nohu, plácnout ruce co nejvýš a nejdál, odrazit se, čekat, co to udělá...když to nenabere směr bouldermatka, tak přetřepat hore). Akce je duchem spíš setkání, ale je možno se registrovat do soutěže, nechyběj ani parádní výkony (některé roky přijel i sám Adam, letos bohužel) ale na svý si přijdou aj amatéři jako my nebo děcka od lezeckejch hippie rodin. Do toho cizinci, hlavně poláci, němci a francouzi ale i nějakýho rumuna s dětma jsme potkali a tak...různorodý kolorit, ale přitom se to vůnbec netluče a vládne pohodová atmosféra.
Všechno lezení bylo doplněno příjemnýma vychytávkama a programama...např páteční lezení v noci - uprostřed lesů za světla reflektorů, mágo ve velkým pytli v basecampu volně k mání pro všechny, průvodce bouldery pro všechny zúčastněné, sobotní půjčovačka rock pillarsek přímo mezi bouldery ( a triko za to...) a v neposlední řadě třeba sobotní beaty, který fakt překvapily...
V neděli už jen procházka po okolí, protože naše prsty, ruce, předloktí a lokty již byly krví zbroceny a kůže rozervána. Je fakt, že prsty na tom nebyly až tak zle jak jsem čekal, ale proč taky, když tam ty chyty ani nebyly...balíme a fičíme dom, dálniční pruhy uspávaj ke spánku a lezeckejm snům o dalším ročníku. Moc pěkná akce, doporučuju : )
*Úvaha o multifunkčnosti bouldermatky:*
Lezení je jasný, pak je to také dobrá matrace do stanu, příjemná stolička na zastávku, či sedátko s opěradlem, když je to čekačka na dýl. Za deště poslouží jako střecha, v případě potřeby též využitelná na nošení věcí coby batoh, taky to dobře funguje jako hračka pro děcka...věřím, že další funkce by se určitě ještě našly a rád je do budoucna budu objevovat.
a třeba na příštím ročníku; adiós. Speedy
