V srpnu minulého roku jsme se s naší sporťáckou bandou vypravili do samotného středu Tyrolska – Innsbrucku. Po dlouhé cestě jsme konečně dojeli do toho krásného města obklopeného horami. Hned po ubytování jsme si někteří šli projít město a ti, co chtěli odpočívat, lenošili. Další den byl náročný měli jsme naplánovaný dvoufázový trénink. Po první fázi nám Lukáš Doleček ukázal místo, kde se dá otužovat, řeka byla studená, ale při troše sebezapření se to dalo vydržet. Druhá fáze byla složitější protože už jsme nějakou tu únavu cítili. Stále to ale bylo v pohodě, oproti dalším tréninkům.
Třetí den byl pro některé z nás trochu jiný, jelikož jsme šli boulderovat na venkovní skalky, tam to bylo o dost zajímavější jelikož některé z kamenů se ukrývaly v lesích, nebo trčely z louky plné krav. Každému se nakonec podařilo nějaký ten kámen zdolat, za což jsme měli v podvečer volno. Tentokrát jsme v jednom parku narazili na koncert. Chvilku jsme tady zavlnili s místními, ale jelikož i čtvrtý den byl sportovně náročný, museli jsme se včas vrátit zpět.
Čtvrtý den byl pro spoustu z nás ten nejtěžší, co se tréninku týče. Měli jsme totiž za sebou dva solidní tréninky a dnes nás znovu čekal další dvoufázák. Ten nedopadl až tak podle mých představ, a tak jsme na odpoledne zůstali venku na laně, na místní dvacetimetrové převislé stěně. Což byl chtě nechtě úžasný zážitek, včetně toho, že jsme tu potkali rakouského reprezentanta a bronzového olympionika z Tokya Jakoba Schuberta. Jídlo, otužení v řece a spánek nás připravil na poněkud nezajímavou a dlouhou cestu zpět. Dejv nám dal celkem zabrat, ale nelituju. Nevím jistě jestli si všichni zasloužíme pochvalu, jelikož jsme každý měl lepší i horší chvilky. Výlet se mi každopádně líbil a doufám že Dejv s tátou zase něco vymyslí.
Zúčastnění: řidič a trenér David Urbášek, řidič a lezec František Teichmann a sportovní lezci: Lukáš Doleček, Lukáš Hacura, Václav Semerád, Dominika Serbáková, Eliška Nováková a já – Viktor Teichmann.
Zapsal Viktor
