Výprava zralých "Mladých horalů" do tatranských výšin z pohledu člena turistické sekce Peti Charliové-Skalické
15.-18. 6. 2023
Na výpravu party kolem Mladých horalů do Tater se hlásím coby turistický účastník. Původně máme být ve skupince dva až tři, ale přihlášení postupně odpadají, až zůstanu na turistiku sama. Nakonec se ke mně kvůli poraněnému kolenu přidává Charli, ale v závěru ho to magicky přitáhne k lezení. Do Vyšných Hágů nás Zip přiváží ve své dodávce hluboko po půlnoci, takže dobrodružné spaní u nádraží si neužíváme moc dlouho.
Brzy ráno vlakem do Smokovce a pak už Hrebienok a Zbojnická chata. Tam odhazujeme batohy, lezecká skupinka míří lézt a já s Charlim se vydáváme na z mého pohledu nezdolatelný Svišťový štít (2.383 m.n.m.). Polovinu cesty stoupáme po sněhovém poli, počasí nám vrchol halí do mraků, ale i tak je to výstup velmi pěkný a k mému překvapení z druhé strany i snadno dosažitelný. Pohodový večer na chatě střídá krásné slunečné ráno. Můj původní plán dojít na Téryho chatu obcházkou Studenými dolinami je zavrhnut, a tak statečně stoupám krásným horským terénem s ostatními k Priečnemu sedlu. V sedle si z „lákavého“ výběru exponované ferraty a slaňování vybírám možnost druhou, a tak po šikovném slanění Toni dosti nešikovně a amatérsky slaňuji po sněhovém poli i já s Charlim (ten samozřejmě profesionálně a zkušeně J), a to na dvě délky lana. Adrenalinu bylo dost, teď už bude jen líp … no, nebylo ... zbývá ještě část cesty dolů po ferratě a hlavně složité zdolávání sněhového pole příkře dolů. Na Terině obsazujeme téměř celý spodní pokoj a lezecká sekce se pak ještě věnuje metodice lezení v terénu.
Další ráno je opět zalité sluncem. Lezci jdou přes Sedielko na Ľadové štíty a já se kochám, fotím, pozoruji hravé sviště a kamzíky a na pohodu zdolávám Pfinnovu kopu. Cestou pozoruji Priečne sedlo a jsem svědkem ošklivého pádu po sněhovém poli přesně z míst, kam jsem včera doslaňovala s Charlim, naštěstí s dobrým koncem jak se zdá … O poznání hůře vypadá pád po sněhovém poli mladé horolezkyně z Baranieho sedla. Trojice našich záchranářů Zip, Spelda a Faflis, kteří pád viděli, neváhají a se záchranářským vrtulníkem nad hlavou stoupají vzhůru na pomoc. Vrtulník odváží raněnou a ostatní pomáhají psychicky velmi rozhozenému zbytku výpravy sejít bezpečně dolů. Jarní hory jsou zkrátka zrádné ... Večer na Terině je opět pohodový a také tvůrčí. Rodí se myšlenka nových závodů, tak uvidíme, kam se to rozvine.
Poslední ráno je opět ukázkové. Balíme, scházíme do Smokovce a v Zipově autě se speciální saunovou úpravou míříme k domovu. Krásné to bylo. J
Autor: Petra S.
